Velký hamr byl postaven jako poslední z hamrů v huti v roce 1732 na břehu řeky Flöhy, cca 400 metrů po jejím proudu. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší přetrvávající konjuktura. V přístavbách hamru se nacházel byt mistra a dílna na opracování železa.
V době, kdy pak bylo hutnictví na ústupu, byla kapacita hamrů větší než poptávka. Velký hamr byl v roce 1849 pronajat firmě z Olbernhau „Sächsische Gewehrfabrikanten-Innung“ (výroba zbraní). Tato firma měla velké zakázky od saské armády, kterou zásobovala a vybavovala moderními zbraněmi.
O deset let později se udělaly první dobré zkušenosti s válcovnou plechu a znovu vzrostla poptávka po měděném plechu. Smlouva s firmou z Olbernhau byla rozvázána a v letech 1857/59 byla na pozemku postavena další, nová válcovna s označením Dolní válcovna.
V letech 1902/03 byla Dolní válcovna rozšířena o třetí válcovnu a v letech 1950 až 1955 zde byla postavena velká hala.
Válcovny se staly centrálním bodem výroby saské firmy na výrobu plechu „Sächsische Kupfer- und Messingwerke“ a pozdějšího národního podniku VEB Blechwalzwerk (Válcovny plechu). Po zániku socialismu byl závod zlikvidován a budovy v několika etapách strženy.
