Při zkujňování a vycezování se získalo rudní olovo nabohacené stříbrem. Stříbro se nyní od olova muselo oddělit. Metodě oddělování, při které bylo olovo roztaveno a na povrchu lázně oxidovalo na oxid olovnatý, se říká kupelace (Treiben, shánění).
Oxid olovnatý (klejt) se z povrchu lázně upouštěl a odtékal do žlábku. Odhánění probíhalo tak dlouho, dokud se na dně sháněcí pece nezaleskla zrcadlově čistá hladina stříbrné taveniny, takzvaný záblesk – „blik“- ryzího stříbra. Pokud bylo stříbro tmavě zbarvené, používalo se na zesvětlení pivo.
Získané stříbro se v rektifikační peci muselo vyčistit ještě dalším jemnějším sháněním - přetavením (rektifikace stříbra).
