O etymologickém původu a významu slova „ságrování“ existuje mnoho diskuzí. Ve středověkém hutnickém jazyku se pojem používal zejména ve smyslu „odkapat, zkapalnit“. Dnes popisujeme ságrování jako proces, při němž bylo ze slitiny černé mědi s olovem oddělováno zbylé stříbro. Při tom se využívalo fázových rovnováh - rozdílných tavicích bodů mědi, olova a stříbra.
Pracovník (ságr) musel dávat velký pozor na správnou teplotu a dosáhnout kompromisu, při kterém mu odteklo jen stříbrem nabohacené olovo a bochníky se zcela neroztavily. Na dně nístěje vycezovací pece zůstala měd´v podobě v podobě porézních houbovitých zbytků ingotů. Ingoty obsahovaly již jen velice málo olova a stříbra.
