Areál, který Hans Leonhardt zvolil pro stavbu vycezovací hutě, patřil panstvu Lauterstein. 24.července 1537 ho Leonhart odkoupil a v platnost vstoupila smlouva o: „…prostoru nad Olbernhau, v těsné blízkosti české hranice…“

K privilegiím, která byla areálu Saigerhütte udělena, patřilo také právo na samozásobování obyvatel. V celém prostoru byl povolen lov zajíců a obyvatelé směli na loukách chovat slepice.

Na druhé straně české hranice odkoupil Leonhardt od tehdejšího majitele pozemků a lenního pána Šebestiána Krabice z Veitmile od Chomutova tři lány pozemků. Zde obdržel kromě běžných práv také právo k lovu srnčí zvěře, bažantů a zajíců.

Velká stodola shořela v roce 1909 poté, co do ní udeřil blesk. Byla znovuvybudována jako cihlová budova a díky tomu zapadá do stavebního stylu budov z přelomu století.

Původní verze byla pravděpodobně postavena v letech 1537/38.

Dnes se v historické budově bývalé stodoly nachází hrací areál pro děti "Živá země hraček Stockhausen".